Kdopak se mi postará o staré auto

Pořídit si nové auto? Žádný problém. Popadnete příslušný obnost peněz, případně si vyřídíte půjčku, zajdete do obchodu, necháte si něco hezkého ukázat a pak se rozhodnete, do čeho svůj balík financí vrazíte. Anebo si zajdete už pro konkrétní typ vozidla. Jak jednoduché.

Ovšem vzápětí nejspíš narazíte na jeden drobný problém, který na vás bude čekat doma v garáži. A totiž – co se starým autem nebo vrakem, které potřebujete ekologicky zlikvidovat? Stát chce papír a vy mu ho prostě musíte dodat, jinak vás čeká handrkování s úřady, což nejspíš není to, o co byste v životě stáli nejvíc a bez čeho byste nemohli žít.

Jelikož mi ale bylo líto autovrak odvézt jen tak do kovošrotu a ještě za to muset platit, rozhodl jsem se, že se poohlédnu po někom, kdo by byl ochoten jej odkoupit třeba na náhradní díly. Pořád přece existuje dost nadšenců, kteří hledají díly pro svůj automobil na vrakovištích, ne? Je to totiž mnohem levnější, než si konkrétní díl objednávat za drahý peníz v autorizovaném servisu.

Začal jsem tedy na internetu hledat, kdo by mi s tím tak mohl pomoct a zaměřil jsem se hlavně na recenze různých automechaniků a servisů. Konkrétní zkušenosti lidí jsou totiž k nezaplacení. Při jednom brouzdání hlubinami internetu jsem se náhodou vyskytl na stráce www.testblog.cz. Jakmile jsem se trošku rozkoukal, hned mi došlo, že přesně tenhle web jsem měl mít v záložkách prohlížeče už dávno! Našel jsem tu totiž spoustu recenzí na spotřební zboží, které všichni běžně nakupujeme v supermarketech. Líbí se mi, že se konečně našel někdo, kdo je ochotný testovat a zkoušet obyčejné věci, nejen luxusní mobily, drahé spotřebiče, nebo nářadí za desítky tisíc.

Tady naopak narazíte třeba na kategorii elektro a recenzi cenově dostupného kávovaru, bezdrátové myši, nebo tabletu. Případně v kategorii „nářadí“ i na elektrický šroubovák vhodný dokonce pro ženy! Kromě těchto zajímavých článků jsem si ze zvědavosti přečetl i několik recenzí na potraviny, pití, nebo potravinové doplňky. Kosmetiku jsem chtěl tak trochu přeskočit, protože co si budeme povídat – vážně mě moc nezajímá, který krém jak voní, nebo která řasenka dělá nejdelší řasy. Co mě naopak trklo do oka, tak recenze na pánský antiperspirant! Nestává se často, aby se někdo věnoval i tomuhle tématu. A přitom bez antiperspirantu si neumím představit den. Rozhodně si TestBlog.cz dávám do záložek a těším se na příští recenze. Případně jsem rozhodnutý napsat pár vlastních tipů na budoucí články, které by mě zajímaly!

Daně ničí lidi

Ve všech možných novinách, ale i v televizi se neustále píše o tom, jak se stále zvyšují daně, a jak za chvilku nebude mít polovina našeho národa peníze na nic jiného než na daně a peníze na zaplacení bytu, nájem sipo atd. Bulvár ale přišel s myšlenkou, jaké by to bylo, kdyby se naopak daně snížily, a platy zůstaly ve stejné výši, jako jsou teď. Myšlenka je to sice hezká, ale vzhledem k zadluženosti našeho státu, by se jeho zadlužení ještě více a rychleji zvyšovalo. A jednou by to muselo „prasknout“ jako například v Řecku. Pak bychom se měli my, nebo naše děti, ze dne na den hůř. A to by se určitě nikomu nelíbilo.

Samozřejmě, že spousta lidí bude oponovat, že chce žít současností, a že se nestará o budoucnost. To je ale poněkud krátkozraké. Nemusí se to dotknout až našich dětí, ale i nás. Protože bez daní, nebo s nízkými daněmi, by za chvilku byl stát v takovém dluhu, že by musel zrušit jakékoli výdaje, které nejsou bezpodmínečně nutné. Stejně jako podporu například stavebního spoření, nebo důchodového spoření. Nebyly by peníze ani na tu nejmenší opravu našich již tak zničených silnic, a to už bychom pak mohli chodit raději pěšky, nebo se nechat vozit veřejnou dopravou.

Podívejme se, jak to probíhá v Řecku. Lidé se bouří a nadávají, ale když si prohlédnete, jaké měli platy, daně, různé odchodné, důchody a další, říkáte si, že se měli neskutečně nad poměry. A to prostě dlouho nevydrží. A určitě by si většina z nás takový propad ze dne na den nepřála. A tak, ať si kdo chce, spekuluje, že budou daně menší, nebo třeba žádné, ale my víme své. Bez daní by žádné společenství nefungovalo a tak bychom museli žít každý podle sebe. Nikdo by nám nepomohl, nikdo ničím nepřispěl.

Mladí ekologisté se bouří proti daním

Protesty na Wall street s sebou přináší naprosto děsivé okamžiky pro všechny, kteří tam právě procházejí. A co, že se tam vlastně děje? Je to úplně jednoduché, to mladí, co se bouří proti daním na Wall street. Myslíte si, že je to nemožné? Skutečně?

Mladí lidé obvykle nemají o daních valné mínění, což je způsobeno především globální nejen „českou“ finanční gramotností. Finančně negramotných je totiž nyní většině obyvatel, o financích a daních neví nic, jsou to pro ně pouze čísla, kterým nerozumí. Daně jsou pro ně něčím naprosto zbytečným a nejraději by všechny daně zrušili, protože si neuvědomují, že bez nich by byly všechny státy úplně k ničemu, protože bychom neměli z čeho platit jim (finančně negramotným) sociální dávky, protože především finančně negramotní lidé pobírají sociální dávky, protože pokud nedokáží chápat daně, obvykle nedokáží ani plnit dobře svoji práci, obvykle to nejsou přespříliš schopní lidé. Tak mluví statistika, praxe ale může být samozřejmě úplně jiná.

Takže, mladí lidé, kteří nechápou, že jsou daně potřeba, se bouří. Mnoho lidí by si z toho dělalo těžkou hlavu, ale je jisté, že za tím stojí pouze jejich negramotnost, že se tím nemusíme vůbec zabývat, protože je to opravdu nedůležité. To, že někdo nechce danit, nic neznamená, ani to samozřejmě nemůžeme brát vážně. Raději to chce tyto protesty přehlížet, abychom měli „svůj“ svatý klid, protože starat se o tyto hloupé věci rozhodně nemá smysl, což Vám jistě každý potvrdí. Tedy každý, kdo ví, že daně jsou potřeba a tyto protesty jsou k ničemu.

Jak ekologické daně ničí podnikatele

Krátce po revoluci se rozsypal pytel s podnikateli. Různé druhy podnikání rostly jako houby po dešti. Bohužel po čase spousta podnikatelů zkrachovala. Nejen proto, že přecenili své síly, a že si mysleli, že podnikání je daleko jednodušší. V každém podnikání je potřeba trefit ten správný obor, který lidé ocení a který jim vyhovuje. V této době také vznikla spousta restaurací a hospod. Když se tak občas procházíte po vašem menším či větším městě, tak to vypadá, jako kdyby se dařilo pouze jim. Je jich obrovské množství, ale hodně z nich neustále bojuje o přežití. A hodně takových provozoven již skončilo. Podnikatelství je totiž řehole. Kdo si myslí, že bude pracovat 2-4 hodiny denně, a jinak bude mít volno, brzy zkrachuje. Opak je totiž pravdou. A čím více máte zaměstnanců, tím víc je musíte kontrolovat. Protože ve výsledku za všechno ručíte sami.

Je pravdou, že za těch více jak 20 let, se zvedly nejen ceny, platy, ale bohužel i daně. A tento trend nadále zůstává. Mnoho menších podnikatelů má po zavedení nových a přísnějších daní, velké problémy. A spousta dalších podnikatelů, se díky nim dostává i do dluhů a platebních neschopností. Hodně podnikatelů bylo také nuceno snížit platy svým zaměstnancům, anebo jich pár propustit. Už jenom odvody z jejich mezd, jsou obrovské, a další odvody z podnikání téměř likvidační. A tak stále více menších podnikatelů končí a krachuje a na trhu se drží spíše ty větší podniky. I to je trend neustálých změn v daních, které podnikatelé musí odvádět. Vypadá to, že se ani neblýská na lepší časy, a tak i mnoho lidí, kteří chtěli začít podnikat, si svoje podnikání rozmyslelo dříve, nežli vůbec začali.

Zdanění lidské práce

Mezi různé typy daní, které jsou viditelné a pro leckoho velice nepříjemné, jako jsou vyšší daně za elektřinu, plyn, vodu, potraviny, spotřební zboží, knihy léky a další, jsou zde i daně, které nejsou na první pohled vidět. A takovými neviditelnými daněmi jsou povinné odvody z mezd, což jsou daně z příjmu, ale i pojistné, které platí zaměstnanec i zaměstnavatel. Bohužel jsou v našem státě tyto daně jedny z nejvyšších. Každý stavebník, dělník, zemědělec, státní zaměstnanec, a další lidé si vždy na mzdovém listě či platební pásce snadno může podívat a zjistit, jak velké odvody mu odcházejí ze superhrubé mzdy. Pokaždé, když se podíváme, jsme v šoku, kolik peněz je pryč, v nenávratnu. Mnozí dělníci toto pociťují více právě proto, že pracují manuálně a hodně z nich vykonává fyzicky náročnou práci.

Odvody daní se liší podle toho, z čeho jsou odváděny, což vypadá spravedlivěji. Je ale pravdou, že by se zdanění práce dalo přesunout na jiné využití. Čím jsou vyšší daně, které jsou ze mzdy odváděny, tím je menší podpora při vytváření nových pracovních míst. Obecně platí, že v zemích, kde jsou z platů odváděny nižší daně, je vyšší zaměstnanost.

Každého zaměstnavatele zajímají tzv. mzdové náklady, to znamená, že je zajímá, kolik ho stojí skutečná práce zaměstnance, včetně všech odvodů. Naproti tomu se zaměstnanci starají pouze o čistou mzdu, která přichází na účet. U rodičů, které mají děti, pak vždy u jednoho z nich dochází k daňovému zvýhodňování na dítě či děti. Tím je pak nižší i odvod daní ze mzdy. Což je jedna z mála výhod, kterou mohou na své výplatní pásce mnozí lidé, kteří mají děti, najít.

Daně na pohonné hmoty snižují neekologickou spotřebu

Vzhledem k tomu, že naše vláda schválila vyšší spotřební daň na pohonné hmoty, dostali jsme se na přední místa států, které mají nejdražší naftu v Evropě. Mnoho dopravců a přepravců tak začalo přemýšlet, jak nejvíce ušetřit. A tak především ti, kteří jezdí do zahraničí, tankují raději tam. A tak paradoxně, aby našemu státu přibylo více peněz do státní kasy, právě s ohledem na zvýšení daní, naopak peněz, které byly odvedené z daní pohonných hmot, se příjem z těchto daní rapidně snížil. Mnozí si tak říkají, že by bylo lepší, kdyby se tato daň nezvyšovala.

Jakmile se ale jakékoli daně zvýší, není cesta zpět, která by byla rychlým řešením. A tak, i když autodoprava různého zboží roste, a dopravcům se docela daří, celkový objem natankovaných pohonných hmot klesá.

Mnohé politické strany se průběžně snaží spotřební daně na pohonné hmoty snížit, a počítají s tím, že se opět začne těchto pohonných hmot prodávat a tankovat opět více, a stát si tak polepší také. Díky zvýšení daní na pohonné hmoty se stává náš stát méně konkurence schopným vůči ostatním sousedním státům. Což je špatné, protože každý, kdo má možnost tankovat v zahraničí nebo to má blízko ze svého bydliště, si raději pro naftu či benzín dojede. Mnozí ale počítají s tím, že nebudeme jediní, kdo saně zvedl, a že se časem přidají i okolní státy.

Pravdou je, že cena ropy stále stoupá, a i díky daním jsou ceny nafty a benzínu na svých rekordních maximech. A bohužel ceny pohonných hmot ovlivňují ceny dalších výrobků a dalšího zboží. Ať již jsou to potraviny, nebo spotřební zboží či oblečení.

Ekologické zdanění starých aut

Naše země se po revoluci začala stávat popelnicí na stará auta. Nejen, že lidé neměli dost peněz na nová auta, ale pokud si auto kupují, koupí si ojeté auto z bazaru nebo si ho nechají dovézt ze zahraničí. Ale životnost takových aut je samozřejmě o hodně kratší, a tak začnou vraky aut ještě více přibývat. Tady ale začíná otázka, co dále s těmi vraky. Protože i když je odvezeme na autovrakoviště na náhradní díly , musí být znehodnoceny a zlikvidovány ekologicky, což je samozřejmě finančně nákladné.

I z tohoto důvodu byly u nás zavedeny daně na starší typy aut. Podle jejich stáří výroby se potom platí ekologické daně. Jsou odstupňované do tří skupin, a čím jsou auta mladší, tím je i částka menší. Zdaněním starých aut naše vláda chtěla zabránit tomu, aby se z našeho státu stalo skladiště starých aut. Nejen výroba, ale i likvidace aut je velice drahá.
Pravdou je, že se zavedením ekologických daní trošku skladba aut, která jezdí po našich silnicích, změnila. Vláda ale předpokládala, že to bude změna výraznější. V našem státě se přesto právě díky těmto daním, podařilo výrazně omezit provoz i prodej těch nejstarších aut.

Kromě toho, že při každé první koupi, kdy musí být zaplacena ekologická daň, nás starší auta stojí nemalé peníze. Především za jejich opravu vydá jejich majitel velkou částku, a neustále se musí strachovat, zda vůbec auto pojede a co že to v tom autě zase klepe nebo rachotí. Mnohdy vyjde právě levněji, když si koupíte nové auto, třeba na splátky, než když se snažíte udržet vaše staré auto pojízdné.

Architektonická práva u ekostaveb

Autorských práv je spousta, ale trochu opomíjenými se stávají autorská práva architektů. Ti jsou autoři původních plánů domů a budov, podle kterých jsou tyto stavby postaveny. Pod autorskoprávní ochranu však spadá pouze specifické dílo, které je jedinečné a musí vyjadřovat tvůrčí schopnosti daného architekta. Existují ale tzv. zákonné licence, které umožňují majitelům nebo jiným uživatelům domu či budovy, aby mohli provést některé změny na stavbě, bez souhlasu autora, architekta. Tyto změny ale musí být prokazatelně nezbytně nutné, a nesmí ohrozit hodnotu ani funkční využití díla, stavby. Většinou se jedná o různé druhy oprav, které jsou nutné pro provoz domu, anebo oprav, které zamezí ohrožení bezpečnosti majitelů a nájemců. Mnohdy jsou stavby opraveny tak, aby mohly být účelněji využívány. Vždy se ale nejdříve musí zkoumat konkrétní podmínky každého jednotlivého případu. Mnohdy se ale lidé tímto autorským zákonem nezabývají a stavbu opravují či upravují bez souhlasu architekta, ten se však může proti tomu bránit. Nejlépe soudní cestou, kdy architekt požádá o vydání tzv. předběžného opatření, které může opravu či rekonstrukci pozastavit až do chvíle, kdy se celý spor dostane před soud, který musí rozhodnout. Zde však mnohdy nastává problém s dobou, než se soud ujme případu. Vzhledem k velkému vytížení našich soudů, se tak může jednat o měsíce až roky čekání.

Architekti, stejně jako další tvůrci, například spisovatelé, filmaři, hudebníci a další, mají státem prostřednictvím autorského zákona, které je součástí duševního vlastnictví, zaručeno po omezenou dobu, tzv. výlučná práva ke svému dílu. Nejedná se ale o ochranu myšlenek, ale pouze o ochranu konkrétního díla, které je výsledkem jeho tvůrčí činnosti. A tak bychom na to nikdy neměli zapomínat, abychom se nedostali do zbytečných problémů.

Ekologické daně na vozy

I v našem státě musely být zavedeny ekologické daně. Kromě daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, také ekologická daň na auta. Ekologické daně se týkají především výrobců, dodavatelů a některých spotřebitelů. Tyto daně zároveň přináší našemu státu velké úspory, i za cenu některých úlev. Je pravdou, že tyto ekologické daně jsou nutné, a stejné jako u našich západních sousedů. Právě zavedením daní na různé suroviny, výrobky nebo služby ukazují politici naše uvědomění, že existují tyto produkty a suroviny, které jsou velice nepřátelské k životnímu prostředí. A právě ochranou životního prostředí se poslední dobou začínají zabývat nejen politici, ale i normální, běžní lidé. Právě peníze za tyto daně by měly pomáhat s dalším rozvojem ochrany životního prostředí, ekologie. Zároveň se začíná vyvíjet nové, daleko šetrnější technologie k našemu životnímu prostředí. Plícemi přírody jsou rostliny, které přeměňují oxid uhličitý na kyslík. Díky stálé potřebě těžbě dřeva se kácí i stromy v tropických pralesech, a ničí nejen rostliny, stromy a zvěř, ale celkové ovzduší naší planety. Bez kyslíku totiž nemůžeme žít, je pro nás s vodou to nejdůležitější.

Co se týká ekologické daně na auta, je to poplatek za auta, který musí platit ten, který kupuje starší auta. Tato daň byla zavedena na podporů sběru, zpracování, využití a odstranění vraků aut. Tato daň platí pouze pro osobní auta, do 3,5 tuny, a platí se pouze při prvním převodu, od schválení daně. Platí ale i při dovozu staršího auta ze zahraničí. Je rozdělena do tří skupin, podle roku výroby a odstupňovaná po tisících. Za nejstarší auta je to daň 10000 Kč.

Eko pojednání o mobilních telefonech

Mobilní telefony jsou v dnešní době normálním doplňkem každé ženy, muže, ale i dětí. Bez mobilních telefonů si mnohdy neumíme představit ani náš život. Jak to lidí dříve dělali? Byly pouze pevné linky, které neměl každý, telefony bývaly v restauracích, telefonních budkách a na poštách. Když se někdo opozdil na schůzku, s kýmkoli, nemohl mu dát vědět. Pokud se něco stalo, nebo jste něco potřebovali, nemohli jste to dát vědět někomu, kdo nebyl poblíž telefonu.

Z dnešního pohledu je to nemyslitelné. V naší republice připadá minimálně 1-2 mobilní telefony na jednoho člověka. Naučili jsme se tyto typy telefonů používat, ale mnohdy je nepříjemné, být stále na příjmu. Tento telefon neumožňuje klid ani při jídle, nebo když jdete na toaletu.

Na našem trhu jsou 3 velké telefonní společnosti neboli mobilní operátoři, kteří poskytují mobilní telefonní služby. I za tyto služby se ale platí peníze, včetně DPH. Mnohdy jsou uváděny služby bez daně, a daň je přičtena až na vyúčtování. Na to je potřeba dát si pozor. Momentálně jsou tyto služby daněny 20%.

Pro telefonování a posílání sms si lze vybrat ze dvou možností. Buď si můžete vybrat tzv. paušál, kdy platíte měsíčně částku, na které jste se s operátorem domluvili, ale můžete provolat i více peněz, které vám budou k paušálnímu poplatku přičteny. Druhou možností, která je hojně využívaná a oblíbená pro děti, je tzv. předplacená karta. Tato předplacenka se používá pro dobití telefonu, případně je vhodná i jako dárek. Lze ji koupit kdekoli. Při používání těchto karet lze snadno kontrolovat kredit, a tak se mohou i děti naučit, jak správně nakládat se svým kreditem. Výhodou je i to, že nemusíte být u operátora zaregistrovaní, nepodepisujete smlouvu a máte svobodu v rozhodování.