Může ekologická daň financovat vědu? Jen nepřímo a s podmínkami

Ekologické daně v Česku obvykle nejsou účelově vázané, takže jejich výnos nejde rovnou do laboratoří, ale do státního rozpočtu. Věda z nich tedy dostává peníze jen nepřímo, stejně jako z daně z přidané hodnoty nebo ze spotřebních daní. Výjimkou jsou výnosy z emisních povolenek, u kterých pravidla Evropské unie určují, že mají sloužit klimatickým cílům, a sem patří i výzkum a inovace.

Co se rozumí ekologickou daní

Pod pojmem ekologická daň se skrývá každá daň nebo poplatek, jehož základem je něco, co škodí životnímu prostředí. Typicky jde o spotřebu energie, emise, skládkování odpadu nebo čerpání přírodních zdrojů. Smyslem je, aby znečišťovatel nesl část nákladů, které jinak platí celá společnost.

V Česku se jako ekologické daně označují hlavně daně ze zemního plynu, z pevných paliv a z elektřiny. Zavedl je zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v souvislosti s evropskou směrnicí o zdanění energetických produktů. K nim se v širším smyslu řadí i poplatky za znečišťování ovzduší, za skládkování nebo za odběr podzemní vody.

Kam ve skutečnosti tečou výnosy

Daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny jsou příjmem státního rozpočtu. Neexistuje žádný zvláštní účet, ze kterého by se platil výzkum. Rozpočet funguje na principu jednoty: všechny příjmy se slijí dohromady a parlament pak schvaluje výdaje podle priorit.

Jinak je to u některých poplatků. Část poplatků za znečišťování míří do Státního fondu životního prostředí, který z nich podporuje projekty na ochranu přírody, čistší vzduch nebo úspory energie. Ani tady ale nejde o klasické granty na základní výzkum.

Nejbližší vazbu na vědu mají emisní povolenky. Výnos z jejich dražeb putuje do státního rozpočtu a do programů zaměřených na snižování emisí, například na modernizaci energetiky a úspory v domácnostech. Evropská pravidla vyžadují, aby se tyto peníze vracely do opatření v oblasti klimatu, a mezi ně patří i vývoj nových technologií.

Jak se věda v Česku financuje

Veřejné peníze na výzkum rozděluje stát hlavně přes rozpočtové kapitoly ministerstev a přes dvě grantové agentury. Grantová agentura ČR podporuje spíše základní výzkum, Technologická agentura ČR aplikovaný výzkum a spolupráci s firmami. Celkový objem a směr výdajů navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

K tomu se přidávají evropské programy, operační programy kofinancované z fondů EU a soukromé investice firem. Výzkum v oblasti klimatu a energetiky tak čerpá z několika zdrojů zároveň, z nichž ekologické daně tvoří jen malou a nepřímou část.

Výhody a rizika účelového vázání

Ekonomové se dlouhodobě přou, zda by výnos ekologických daní měl být vázán na konkrétní účel. Zastánci tvrdí, že lidé snáz přijmou novou daň, když vidí, že peníze jdou na čistší technologie a výzkum. Odpůrci namítají, že účelové vázání svazuje rozpočet a že výnos ekologických daní by měl časem klesat, pokud daň funguje a znečištění ubývá.

Právě tady je háček. Kdyby se věda spoléhala na daň, jejímž cílem je omezit znečištění, mohla by přijít o peníze ve chvíli, kdy se daň osvědčí. Proto se výzkum obvykle financuje ze stabilnějších zdrojů a ekologické daně slouží spíše jako jeden z příjmů celku.

Co z toho plyne pro firmy a výzkumníky

Firma, která platí energetické daně nebo kupuje povolenky, nemůže počítat s tím, že se jí peníze vrátí formou grantu. Může se ale ucházet o podporu z programů, které z výnosu povolenek vznikají. Zaměřují se třeba na úspory energie, obnovitelné zdroje nebo inovace ve výrobě.

Výzkumné týmy zase najdou nejvíc příležitostí v programech grantových agentur a v evropských výzvách zaměřených na klima. Vyplatí se sledovat, které ministerstvo a který fond výzvu vyhlašuje, protože pravidla pro žadatele se liší.

Můj tip: Pokud řešíte inovativní projekt v energetice, doporučila bych začít u přehledu výzev Technologické agentury ČR a programů financovaných z emisních povolenek. Tam je vazba mezi ekologickými příjmy státu a podporou nových technologií nejpřímější.

Časté otázky

Jsou ekologické daně v Česku účelově vázané?

Ne, daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny jdou do státního rozpočtu bez určeného účelu. Účelovou vazbu mají jen některé poplatky a výnosy z emisních povolenek, které se podle evropských pravidel používají na opatření v oblasti klimatu.

Kdo rozhoduje o penězích na výzkum?

O celkových výdajích rozhoduje vláda a parlament při schvalování rozpočtu. Návrh připravuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a peníze pak rozdělují ministerstva a grantové agentury podle vlastních programů a hodnocení projektů.

Může domácnost nějak ovlivnit, kam její daň půjde?

Přímo ne, daňový systém takovou volbu nenabízí. Domácnost ale může využít dotační programy na úspory energie, které jsou z velké části financované právě z výnosů emisních povolenek, a získat tak část peněz zpět.

Zdroje

• Ministerstvo financí ČR
• Ministerstvo životního prostředí ČR
• Technologická agentura ČR
• Rada pro výzkum, vývoj a inovace