Jak rozumět chystané dani z finančních transakcí bez mýtů

Chystaná daň z finančních transakcí není hotová věc. Evropská komise ji navrhla v roce 2011, později o ní jednala skupina členských států v režimu posílené spolupráce, ale společná daň dodnes nevznikla. Některé státy mezitím zavedly vlastní daně z nákupu akcií. Kolem tématu se drží řada omylů, které stojí za to uvést na pravou míru.

Omyl: zdaní se každá platba z účtu

Daň z finančních transakcí se v evropské debatě netýká běžných plateb. Když pošlete nájem, zaplatíte kartou v obchodě nebo dostanete výplatu, nejde o obchod s finančním nástrojem. Návrhy míří na nákupy a prodeje akcií, dluhopisů, podílových listů a derivátů.

Zmatek vzniká tím, že v některých zemích mimo Evropu existují daně z bankovních transakcí, které opravdu zatěžují převody peněz. To je ale jiný nástroj s jiným cílem. V evropských návrzích se s ním nepočítalo.

Pokud tedy v médiích zaslechnete, že „se bude danit každý převod“, jde nejspíš o nepřesné zjednodušení.

Omyl: zaplatí ji banky, ne lidé

Formálně daň odvádí finanční instituce, která obchod provádí. Ekonomicky ji ale nese ten, na koho se dá přenést. Banky, obchodníci s cennými papíry a správci fondů ji obvykle promítnou do poplatků klientům.

Daň by tak pocítili i lidé, kteří sami s akciemi neobchodují, ale mají peníze v penzijním fondu nebo v podílovém fondu. Správce fondu nakupuje a prodává průběžně a každý obchod by byl zatížený. Rozdíl je v tom, že tito klienti náklad neuvidí odděleně, projeví se v mírně nižším výnosu.

Omyl: je to další daň ze zisku

Daň z finančních transakcí se počítá z hodnoty obchodu, ne z výdělku. Platí se i při prodeji se ztrátou. Proto bývají sazby velmi nízké, v desetinách nebo setinách procenta.

Daň ze zisku z prodeje cenných papírů je samostatná věc a řídí se zákonem o daních z příjmů. U drobných investorů v Česku navíc existují osvobození, například po splnění časového testu nebo do určitého ročního limitu příjmů z prodeje. Podmínky se mění, proto je vždy ověřte v aktuálním znění zákona.

Omyl: Česko ji zavede příští rok

O evropské dani se rozhoduje jednomyslně nebo v posílené spolupráci zúčastněných států. Česká republika se do skupiny, která o dani jednala, nezapojila. Případné zavedení národní daně by navíc vyžadovalo nový zákon, který by prošel celým legislativním procesem.

Zprávy o „chystané dani“ tak většinou odrážejí politické návrhy nebo jednání v Bruselu, ne schválenou normu. Konkrétní dopad na vás má smysl řešit až ve chvíli, kdy existuje text zákona a datum účinnosti.

Omyl: daň zastaví spekulace a krize

Zastánci daně tvrdí, že zbrzdí velmi rychlé obchodování a zklidní trhy. Část ekonomů s tím souhlasí, jiní upozorňují, že nižší objem obchodů může naopak snížit likviditu a zvýšit výkyvy cen. Zkušenosti zemí, které daň zavedly, nejsou jednoznačné a hodně závisí na tom, co přesně se daní a jaké jsou výjimky.

Finanční krize navíc nevznikají jen kvůli rychlému obchodování. Větší roli v nich obvykle mají úvěry, zadlužení a kvalita aktiv v bankách. Transakční daň je proto spíše doplňkový nástroj než pojistka proti krizím.

Co platí doopravdy

Daně z obchodů s akciemi existují v několika evropských zemích, typicky jako poplatek z nákupu akcií domácích společností nad určitou tržní kapitalizaci. Kdo nakupuje zahraniční akcie přes obchodníka, může se s takovou daní setkat a uvidí ji ve výpisu obchodů.

Celoevropská daň podle původního návrhu zatím nevznikla. Pro drobného investora v Česku je dnes podstatnější sledovat poplatky za obchody a správu, měnové konverze a zdanění zisku. Pokud se jednání o společné dani znovu rozjedou, změny by se objevily s předstihem a s přechodným obdobím.

Časté otázky

Zaplatím daň, když koupím zahraniční akcie?

Záleží na zemi, kde má firma sídlo. Některé státy daní nákup akcií svých společností bez ohledu na to, odkud kupujete. Obchodník daň obvykle strhne automaticky a uvede ji ve výpisu.

Týká se daň i kryptoměn?

Původní evropské návrhy kryptoměny neřešily, mířily na tradiční cenné papíry a deriváty. Zdanění kryptoměn se v Česku řídí hlavně pravidly daně z příjmů a evropskými předpisy o kryptoaktivech.

Kde sledovat, zda se daň opravdu chystá?

Spolehlivé informace zveřejňuje Ministerstvo financí a Evropská komise. Zprávy z médií berte jako signál a vždy hledejte, zda existuje schválený předpis s datem účinnosti.

Zdroje

• Evropská komise
• Ministerstvo financí ČR
• Česká národní banka