Smrkové monokultury, nebo smíšený les? Rozhoduje odolnost

Smrk roste rychle, dává dobré dřevo, a proto ho lesníci po generace sázeli i tam, kam původně nepatřil. Proč jsou smrkové monokultury zranitelné, vysvětlují tři věci: mělké kořeny, stejný věk stromů a potrava pro kůrovce na jednom místě. Stačí několik suchých let a rozsáhlé porosty se začnou rozpadat. Smíšený les pro srovnání přečká totéž období s menšími ztrátami. Na modelovém lese je rozdíl dobře vidět.

Modelový les před suchým létem

Představte si dvě sousední plochy. Na jedné roste jednodruhový smrkový les, všechny stromy zasazené ve stejném roce. Na druhé jsou smrky smíšené s bukem, jedlí a javorem, různého věku. Obě vypadají zdravě a mají podobný zásobu dřeva.

Po několika suchých letech se rozdíl ukáže. Monokultura slábne celá najednou, protože všechny stromy čelí stejnému nedostatku vody. Ve smíšeném lese se oslabí jen některé druhy a ostatní držení lesa udrží. Zbytek stromů mezi tím vytvoří stín a zadrží vláhu.

Příklad je zjednodušený, ale odpovídá tomu, co lesníci pozorovali v posledních letech. Nejvíc utrpěly smrčiny v nižších polohách, kde smrk přirozeně nerostl. V horách s vlhčím podnebím se mu daří lépe.

Mělké kořeny a sucho

Smrk má kořenový systém mělký a plochý. Čerpá vodu z horní vrstvy půdy, která vysychá první. Buk nebo dub kořeny zapouštějí hlouběji a sucho snášejí lépe. V suchých letech tak smrk trpí nedostatkem vody dřív.

Oslabený strom méně produkuje pryskyřici, kterou se brání škůdcům. Ztráta vody znamená i slabší obranu. Dlouhodobé sucho proto vede ke dvojímu zásahu: strom je žíznivý a zároveň bezbranný. Právě to otevírá cestu kůrovci.

Smrk navíc roste často ve stejném věku, takže všechny stromy jsou stejně vysoké a zranitelné. Mladší stromky přežívají hůř. Rozdíl věku by pomohl, ale monokultura ho nemá.

Kůrovec a rychlé šíření

Lýkožrout smrkový žije v kůře smrků. Obvykle napadá jen oslabené stromy, ale při přemnožení útočí i na zdravé. V monokultuře najde potravu všude, a proto se šíří rychle. Jeden napadený strom může být zdrojem další generace.

Ve smíšeném lese musí brouk hledat smrky mezi jinými stromy. Pohyb mezi jednotlivými hostiteli je složitější a šíření se zpomaluje. Navíc v takovém lese žije víc predátorů kůrovců, třeba datlů a mravenců. Příroda se brání sama.

Obrana spočívá v rychlém zpracování napadených stromů a v prevenci. Včasné vyhledání a asanace brání dalšímu šíření. Pokud se přehlédne, kalamita se rozšíří. Lesníci proto sledují porosty průběžně.

Vítr a polomy

Mělké kořeny smrku znamenají i slabou oporu proti větru. Při silné bouři se stromy vyvracejí s kořenovým balem. Jednotvárný porost nemá nic, co by vítr zpomalilo. Polom se pak šíří po celé ploše.

Ve smíšeném lese rozdílné koruny a výšky rozptylují náraz větru. Hlubší kořeny buků a dubů drží půdu. Škody jsou menší a nesouvislé. Pomáhá i pestřejší okraj lesa.

Polomy navíc přitahují kůrovce, protože nalámané dřevo je pro něj ideální. Obě pohromy se tedy často spojují. Po bouři následuje přemnožení. Proto se po větru dřevo rychle zpracovává.

Čím se smrčiny nahrazují

Lesníci dnes zařazují dřeviny odpovídající stanovišti. Patří mezi ně buk, jedle, dub, javor, lípa a v příměsi i borovice. Cílem je les smíšený, různověký a s více patry. Vznikne tak odolnější ekosystém.

Obnova může vzniknout sázením i přirozeným náletem. Přirozená obnova šetří náklady a stromy jsou přizpůsobené místu. Sázení dává jistotu druhového složení. Kombinace obou přístupů se osvědčila.

Změna trvá desítky let, protože les roste pomalu. Smrk zůstává tam, kde mu vyhovuje klima, ale v menším podílu. Cílem není smrk vymýtit, jen omezit jeho dominanci. Pestřejší les je stabilnější.

Srovnání v kostce

Vlastnost	Smrková monokultura	Smíšený les
Kořeny	mělké, jednotné	různě hluboké
Sucho	postihne celou plochu	postihne část druhů
Kůrovec	šíří se snadno	šíří se pomaleji
Vítr	velké plošné polomy	menší a rozptýlené škody
Výnos dřeva	rychlý a předvídatelný	pomalejší, ale stabilnější

Tabulka zjednodušuje, ale ukazuje hlavní rozdíl. Smrková monokultura je výnosná, dokud počasí vyhovuje. Smíšený les stojí na rozmanitosti a lépe snáší výkyvy. Změna klimatu proto vede k přechodu na pestřejší porosty.

Zdroje

• Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
• Ministerstvo zemědělství
• Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon)