Platí se v Česku zvláštní daň z neekologické kosmetiky?

Zvláštní ekologická daň z kosmetiky v Česku neexistuje. Šampon s mikroplasty i přírodní mýdlo se zdaňují stejnou sazbou DPH. Ekologické dopady se do ceny promítají jinak: přes poplatky výrobců za obaly, evropské omezení některých látek a náklady na plnění pravidel. Jak to vypadá v praxi, ukazuje modelový příklad.

Modelový příklad: dva šampony v regálu

Ilustrační situace: v drogerii stojí vedle sebe dva šampony. První je v plastové lahvi z nového plastu, obsahuje syntetické vonné látky a konzervanty. Druhý je tuhý šampon v papírové krabičce s certifikací přírodní kosmetiky. Druhý je dražší a zákazník se ptá, jestli za to nemůže stát nějaká „zelená daň“ na ten první, která by ceny vyrovnala.

Odpověď je, že ne. Oba výrobky podléhají dani z přidané hodnoty v základní sazbě. Pokud by oba stály bez daně 100 korun, při sazbě 21 % by oba v obchodě stály 121 korun. Rozdíl v ceně tedy nevzniká daní, ale náklady na suroviny, výrobu, objem prodeje a marži. Výši sazeb DPH si vždy ověřte, v minulosti se měnily.

Kde se ekologie do ceny přece jen promítá

Výrobci a dovozci, kteří uvádějí na trh balené zboží, musí zajistit zpětný odběr a využití obalového odpadu. V praxi většinou platí poplatky autorizované obalové společnosti podle hmotnosti a druhu obalu. Tyto náklady se rozpouštějí v ceně výrobku. Plastový obal, který se hůř recykluje, může výrobce stát víc než papírový.

Evropská unie od roku 2021 vybírá od členských států příspěvek z nerecyklovaných plastových obalů. Česká republika ho hradí ze státního rozpočtu, nejde tedy o daň, kterou by platil zákazník přímo u pokladny. Debata o tom, zda tento náklad přenést na výrobce, se vede v řadě zemí.

Pro malé a začínající výrobce kosmetiky jsou tyto poplatky citelnější než pro velké firmy, protože náklady na administrativu a evidenci obalů se rozkládají na menší objem výroby. Některé z nich proto volí vratné obaly nebo prodej do vlastních nádob, který povinnosti zjednodušuje.

Regulace místo daní

U kosmetiky volí EU spíš cestu zákazů a omezení než zdanění. Nařízení o kosmetických přípravcích určuje, které látky se smějí používat a v jakém množství, a ukládá výrobcům povinnost posoudit bezpečnost. Evropské omezení úmyslně přidávaných mikroplastů postupně vyřazuje mikročástice plastů z oplachové i další kosmetiky v přechodných obdobích.

Pro výrobce to znamená náklady na úpravu receptur a testování. Pro zákazníka to, že některé výrobky z regálů zmizí nebo změní složení, aniž by se změnila daň.

Co by případná daň znamenala

V odborné debatě se občas objevuje návrh zdanit výrobky s vysokou ekologickou stopou, podobně jako se zdaňují pohonné hmoty nebo tabák. U kosmetiky by ale bylo obtížné určit, co je „neekologické“. Jde o složení, obal, původ surovin, nebo celkovou uhlíkovou stopu? Každé kritérium by vyžadovalo měření a kontrolu.

Ekonomové také upozorňují, že spotřební daně zatěžují více domácnosti s nižšími příjmy, pro které tvoří běžná drogerie větší podíl výdajů. Proto státy u spotřebního zboží sahají spíš k regulaci, standardům a informování spotřebitelů.

Pro zákazníka by daň znamenala hlavně dražší vybrané výrobky. Zda by změnila chování, záleží na výši. Malé zdražení u levného šamponu většinu lidí neodradí, výrazné zdražení by ale mohlo přesunout poptávku k šetrnějším alternativám.

Jak se jako zákazník rozhodovat

Když daňová pobídka chybí, rozhoduje zákazník. Pokud chcete omezit dopady své kosmetiky, pomáhá několik jednoduchých kroků:

• kupovat větší balení nebo náhradní náplně místo mnoha malých lahviček,
• volit tuhé produkty bez plastového obalu, pokud vám vyhovují,
• číst složení a hledat certifikace přírodní kosmetiky od nezávislých organizací,
• nepodléhat obecným tvrzením na obalu bez doložení,
• prázdné obaly třídit podle pokynů na obalu a pravidel obce.

Pozor na takzvaný greenwashing. Slova „přírodní“ nebo „eko“ na obalu bez certifikace nic nezaručují. Evropská pravidla proti zavádějícím ekologickým tvrzením se zpřísňují a Česká obchodní inspekce může klamavá tvrzení postihovat.

Zákazník může zároveň počítat s tím, že výrobky šetrnější k přírodě jsou dražší hlavně kvůli menšímu objemu výroby. S rostoucí poptávkou se cenový rozdíl často zmenšuje.

Co se může změnit

Evropská legislativa v oblasti obalů a ekodesignu se rychle vyvíjí. Lze očekávat přísnější požadavky na recyklovatelnost obalů a minimální podíl recyklovaného materiálu, což se postupně promítne i do cen kosmetiky. Zda někdy vznikne přímá daň na kosmetiku podle její ekologické stopy, je otevřená otázka.

Pro malé výrobce kosmetiky to znamená sledovat změny v předpisech o obalech a látkách a počítat s nimi při plánování. Aktuální stav si ověřte u ministerstva životního prostředí a ministerstva zdravotnictví, které kosmetiku dozoruje.

Zdroje

• Ministerstvo životního prostředí ČR
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
• Česká obchodní inspekce