Čtyři podoby českých lesů a čím se od sebe liší
České lesy pokrývají zhruba třetinu rozlohy země a dají se rozdělit do čtyř hlavních podob: horské smrčiny, hospodářské smrkové a borové porosty v nižších polohách, bučiny se smíšenými lesy a doubravy s lužními lesy kolem velkých řek. Každá podoba má jiné přírodní podmínky, jiné problémy a jiný význam pro krajinu. Po kůrovcové kalamitě posledních let se jejich skladba výrazně mění.
Jak české lesy vypadají dnes
Přirozeně by na většině území Česka rostly smíšené a listnaté lesy, především buk, dub, jedle a habr. Smrk by přirozeně dominoval hlavně na horách. Od 18. a 19. století se ale kvůli rychlému růstu a dobré ceně dřeva vysazoval i v nížinách a pahorkatinách, kde pro něj nejsou ideální podmínky. Dlouho tak tvořil největší podíl dřevin v českých lesích.
Lesy mají různé vlastníky. Velkou část spravuje stát, další patří obcím, soukromým majitelům, církvím a dalším subjektům. Na rozdíl od jiných pozemků do nich mohou lidé zpravidla volně vstupovat, což je v Česku dlouhá tradice.
1. Horské smrčiny
Ve vyšších polohách, například na Šumavě, v Krkonoších nebo v Jeseníkách, je smrk přirozenou dřevinou. Tamní smrčiny jsou přizpůsobené chladu, sněhu a krátké vegetační době. Část z nich leží v národních parcích, kde se v některých zónách nechává příroda vyvíjet bez zásahů.
Po větrných kalamitách a kůrovci se na horách objevily velké plochy odumřelých stromů. Diskuse o tom, zda zasahovat, nebo nechat les obnovit samovolně, patří k nejbouřlivějším tématům ochrany přírody. Na mnoha místech se ukázalo, že pod suchými stromy přirozeně roste nová generace lesa.
2. Hospodářské smrkové a borové porosty
V nižších a středních polohách vznikly rozsáhlé stejnověké porosty smrku a borovice, často jako monokultury. Jsou výnosné, ale citlivé. Smrk má mělké kořeny, v teplejších a sušších podmínkách trpí suchem a oslabené stromy snadno napadá lýkožrout smrkový.
Po suchých letech na konci druhého desetiletí tohoto století se kůrovec rozšířil v masivním měřítku a z velké části krajiny smrkové porosty zmizely. Kalamita změnila vzhled lesů, trh se dřevem a hospodaření lesníků. Na vytěžených plochách se dnes vysazují pestřejší směsi dřevin.
3. Bučiny a smíšené lesy
Bukové a smíšené lesy s jedlí, javorem a dalšími dřevinami se přirozeně vyskytují ve středních polohách. Jsou odolnější vůči větru i škůdcům než monokultury, protože jednotlivé druhy mají jiné nároky a slabiny. Kalamita jednoho druhu nezničí celý les.
Zachovalé bučiny patří k nejcennějším přírodním lokalitám v zemi. Lesníci se k nim obracejí jako ke vzoru při obnově lesa po kůrovci. Cílem je les různého věku a druhového složení, který lépe snese klimatickou změnu.
4. Doubravy a lužní lesy
V nejteplejších oblastech, na jižní Moravě nebo v Polabí, rostou doubravy a kolem velkých řek lužní lesy s duby, jasany, jilmy a topoly. Lužní lesy jsou závislé na pravidelných záplavách, které přinášejí vodu a živiny. Regulace řek a odvodnění krajiny jim v minulosti výrazně uškodily.
Tyto lesy jsou bohaté na druhy, ptáky a hmyz a hrají důležitou úlohu v zadržování vody v krajině. Jejich ochrana a obnova vodního režimu jsou úkolem pro ochranu přírody i vodohospodáře.
Srovnání čtyř podob
| Podoba | Typické dřeviny | Kde | Hlavní hrozba |
|---|---|---|---|
| Horské smrčiny | smrk, jeřáb, buk v nižších partiích | hory | vítr, kůrovec |
| Hospodářské porosty | smrk, borovice | střední a nižší polohy | sucho, kůrovec |
| Bučiny a smíšené lesy | buk, jedle, javor | střední polohy | sucho, fragmentace |
| Doubravy a lužní lesy | dub, jasan, topol | nížiny, kolem řek | nedostatek vody, regulace toků |
Z přehledu je vidět, že sucho je společným jmenovatelem. Právě proto se lesnická praxe snaží o lesy, které dokážou vodu lépe zadržet a které nejsou závislé na jediném druhu.
Časté otázky
Smím v lese sbírat houby a dřevo?
Houby, lesní plody a spadlé suché klestí pro vlastní potřebu sbírat můžete, pokud to vlastník nebo ochrana přírody na daném místě nezakazuje. Kácení stromů a odvoz dřeva bez souhlasu vlastníka je ale nezákonné. V národních parcích a rezervacích platí přísnější pravidla.
Zmizí kvůli kůrovci smrk z českých lesů?
Ne úplně. Smrk zůstane na horách a ve vlhčích a chladnějších polohách, kde mu podmínky vyhovují. V nížinách a teplejších oblastech ale jeho podíl klesá a nahrazují ho listnaté a smíšené porosty, které lépe snášejí sucho.
Jak můžu lesům pomoct já?
Respektujte pravidla v lese, nerozdělávejte oheň mimo vyhrazená místa a nevyhazujte odpad. Můžete se zapojit do dobrovolnických výsadeb, které pořádají obce, spolky nebo vlastníci lesů. Pomáhá i šetrné zacházení s vodou a podpora opatření, která ji zadržují v krajině.
Zdroje
- Ministerstvo zemědělství ČR, Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
- Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Publikováno: 20. 07. 2026
Kategorie: Příroda