Čtyři podoby českých lesů a čím se od sebe liší

České lesy pokrývají zhruba třetinu rozlohy země a dají se rozdělit do čtyř hlavních podob: horské smrčiny, hospodářské smrkové a borové porosty v nižších polohách, bučiny se smíšenými lesy a doubravy s lužními lesy kolem velkých řek. Každá podoba má jiné přírodní podmínky, jiné problémy a jiný význam pro krajinu. Po kůrovcové kalamitě posledních let se jejich skladba výrazně mění.

Jak české lesy vypadají dnes

Přirozeně by na většině území Česka rostly smíšené a listnaté lesy, především buk, dub, jedle a habr. Smrk by přirozeně dominoval hlavně na horách. Od 18. a 19. století se ale kvůli rychlému růstu a dobré ceně dřeva vysazoval i v nížinách a pahorkatinách, kde pro něj nejsou ideální podmínky. Dlouho tak tvořil největší podíl dřevin v českých lesích.

Lesy mají různé vlastníky. Velkou část spravuje stát, další patří obcím, soukromým majitelům, církvím a dalším subjektům. Na rozdíl od jiných pozemků do nich mohou lidé zpravidla volně vstupovat, což je v Česku dlouhá tradice.

1. Horské smrčiny

Ve vyšších polohách, například na Šumavě, v Krkonoších nebo v Jeseníkách, je smrk přirozenou dřevinou. Tamní smrčiny jsou přizpůsobené chladu, sněhu a krátké vegetační době. Část z nich leží v národních parcích, kde se v některých zónách nechává příroda vyvíjet bez zásahů.

Po větrných kalamitách a kůrovci se na horách objevily velké plochy odumřelých stromů. Diskuse o tom, zda zasahovat, nebo nechat les obnovit samovolně, patří k nejbouřlivějším tématům ochrany přírody. Na mnoha místech se ukázalo, že pod suchými stromy přirozeně roste nová generace lesa.

2. Hospodářské smrkové a borové porosty

V nižších a středních polohách vznikly rozsáhlé stejnověké porosty smrku a borovice, často jako monokultury. Jsou výnosné, ale citlivé. Smrk má mělké kořeny, v teplejších a sušších podmínkách trpí suchem a oslabené stromy snadno napadá lýkožrout smrkový.

Po suchých letech na konci druhého desetiletí tohoto století se kůrovec rozšířil v masivním měřítku a z velké části krajiny smrkové porosty zmizely. Kalamita změnila vzhled lesů, trh se dřevem a hospodaření lesníků. Na vytěžených plochách se dnes vysazují pestřejší směsi dřevin.

3. Bučiny a smíšené lesy

Bukové a smíšené lesy s jedlí, javorem a dalšími dřevinami se přirozeně vyskytují ve středních polohách. Jsou odolnější vůči větru i škůdcům než monokultury, protože jednotlivé druhy mají jiné nároky a slabiny. Kalamita jednoho druhu nezničí celý les.

Zachovalé bučiny patří k nejcennějším přírodním lokalitám v zemi. Lesníci se k nim obracejí jako ke vzoru při obnově lesa po kůrovci. Cílem je les různého věku a druhového složení, který lépe snese klimatickou změnu.

4. Doubravy a lužní lesy

V nejteplejších oblastech, na jižní Moravě nebo v Polabí, rostou doubravy a kolem velkých řek lužní lesy s duby, jasany, jilmy a topoly. Lužní lesy jsou závislé na pravidelných záplavách, které přinášejí vodu a živiny. Regulace řek a odvodnění krajiny jim v minulosti výrazně uškodily.

Tyto lesy jsou bohaté na druhy, ptáky a hmyz a hrají důležitou úlohu v zadržování vody v krajině. Jejich ochrana a obnova vodního režimu jsou úkolem pro ochranu přírody i vodohospodáře.

Srovnání čtyř podob

PodobaTypické dřevinyKdeHlavní hrozba
Horské smrčinysmrk, jeřáb, buk v nižších partiíchhoryvítr, kůrovec
Hospodářské porostysmrk, borovicestřední a nižší polohysucho, kůrovec
Bučiny a smíšené lesybuk, jedle, javorstřední polohysucho, fragmentace
Doubravy a lužní lesydub, jasan, topolnížiny, kolem řeknedostatek vody, regulace toků

Z přehledu je vidět, že sucho je společným jmenovatelem. Právě proto se lesnická praxe snaží o lesy, které dokážou vodu lépe zadržet a které nejsou závislé na jediném druhu.

Časté otázky

Smím v lese sbírat houby a dřevo?

Houby, lesní plody a spadlé suché klestí pro vlastní potřebu sbírat můžete, pokud to vlastník nebo ochrana přírody na daném místě nezakazuje. Kácení stromů a odvoz dřeva bez souhlasu vlastníka je ale nezákonné. V národních parcích a rezervacích platí přísnější pravidla.

Zmizí kvůli kůrovci smrk z českých lesů?

Ne úplně. Smrk zůstane na horách a ve vlhčích a chladnějších polohách, kde mu podmínky vyhovují. V nížinách a teplejších oblastech ale jeho podíl klesá a nahrazují ho listnaté a smíšené porosty, které lépe snášejí sucho.

Jak můžu lesům pomoct já?

Respektujte pravidla v lese, nerozdělávejte oheň mimo vyhrazená místa a nevyhazujte odpad. Můžete se zapojit do dobrovolnických výsadeb, které pořádají obce, spolky nebo vlastníci lesů. Pomáhá i šetrné zacházení s vodou a podpora opatření, která ji zadržují v krajině.

Zdroje

  • Ministerstvo zemědělství ČR, Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Publikováno: 20. 07. 2026

Kategorie: Příroda